O nás

Jsme rodinná chovatelská stanice „Ze Šťáhlavského sadu“ z Plzeňska. Zaměřujeme se na sportovní práci s naší tollerkou Ájou (a novým přírustkem Rossie).Lásku a vášeň pro tolleří plemeno předáváme dále 🙂

Pes je pro nás člen rodiny. Kotce u nás nenajdete. Za to nás potkáte se psem i na dovolené nebo na koncertu. S Ájou jezdíme autem, vlakem i metrem. Sportujeme. Trénujeme. Hrajeme si. I proto jsme si vybrali plemeno Nova scotia duck tolling retriever, které splňovalo tyto naše požadavky.

Tomáš Makula (*1980)

Jsem hlavní psovod v naší rodině. Od malička jsem pravidelně sportoval a sport se psem je pro mě skvělým způsobem trávení volného času. Od roku 2016 se věnuji s naší tollerkou pozitivnímu tréninku a agility v DogSport Plzeň.

Rychle jsem zjistil, že toller potřebuje zaměstnat zejména mentálně, a tak nás každý den potkáte na louce s dumíky schovanými v trávě nebo aporty házenými do vody. Tzv. tolling nás hodně zaujal a oba nás baví. Když počasí nedovolí, trénujeme doma nosework.

V rámci tréninku poslušnosti bylo původně mým cílem, abych se na svého psa mohl spolehnout a dokázal ho ovládnout v davu lidí, při běhu u kola i při střetu s agresivním psem. Při výcvikových setkáních pořádaných Toller Klubem jsme ale rychle zjistili, kolik je zajímavých disciplín, kterým se můžeme věnovat. Základní zkoušky OVVR (ověření vrozených vlastností retrieverů) tak byly jen odrazovým můstkem k dalším aktivitám.

Jak chováme tollerku

Od malička je u nás Ája v kontaktu s kočkami a kachnami, vyhledáváme i další psy, děti a kamarády. Přestože jsou někdy tolleří emoce legendární, nesetkali jsme se s žádnými projevy agresivity. Tedy krom soubojů o míčky 🙂

Hodně jsme dbali na to, aby byla Ája zvyklá cestovat. Pravidelně s námi absolvuje 400km trasu na Moravu bez mrknutí oka. Důležitá u nás byla i socializace, žijeme totiž na vesnici, louku máme hned za domem, ale kontakt s ruchem města jsme museli cvičit. Metro i vlak už zvládá levou zadní.

Naše rodinná psí tradice

Názvem naší chovatelské stanice navazujeme na psíkařskou tradici v naší rodině. Vyměnili jsme na obranu cvičené plemeno Německého ovčáka za hravého tollera a tento odkaz promítli do názvu naší stanice (ad “Z Vildova sadu„). Od mala jsme byly se sestrou ve styku se štěňátky a na slovo poslušnými psy ovčáka (děda byl na na Rokycansku známý kynolog) i našimi svéhlavými jezevčíky. Pejsky máme od dětství opravdu v krvi, moje sestra vystudovala kynologii a fyzioterapii psů a nyní se fyzioterapii a rehabilitaci psů věnuje profesně. A Tom se do naší rodinné vášně zamiloval 🙂

Tom + Michaela Makulovi